Božena Němcová

Jménem pořadatelů literárního a filmového festivalu Město čte knihu vás zveme k účasti na jeho 22. ročníku, který proběhne v termínu od 2. listopadu do 7. listopadu 2026. Prezentovat budeme tvorbu Boženy Němcové, české spisovatelky, tvořící ve vrcholné fázi českého národního obrození. Jako součást doprovodného programu bude ve Vlastivědném muzeu v Šumperku připravena výstava ilustrací ke knize Babička od Adolfa Kašpara. Speciálním hostem našeho festivalu bude doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc., česká historička a vysokoškolská pedagožka, odbornice na dílo Boženy Němcové. Zahájení výstavy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku se zúčastní potomci Adolfa Kašpara. Na festivalu vystoupí společně s Motýly herečka Národního divadla Lucie Polišenská.

Božena Němcová

* 4. 2. 1820, Vídeň, Rakousko – † 21. 1. 1862, Nové Město, Praha

Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorothey, a nejistota panuje i okolo roku jejího narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně ji ovlivnila rodinná výchova babičky Magdalény Novotné – prosté venkovské ženy. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství Josefa a Boženy Němcových však příliš šťastné nebylo, zejména kvůli hrubé a panovačné povaze Josefa Němce.Božena Němcová se díky osobnímu půvabu, přirozenému talentu a společenské angažovanosti stýkala s mnoha představiteli české kultury a představiteli vlastenecké inteligence, do jejichž společnosti pronikla během svého pobytu v Praze (1842–1845). Tato léta jsou dobou jejího velkého duševního a vzdělanostního vývoje. Na Chodsku, v letech 1845–1848, přišla Němcová zase do styku s lidovým světem a tradicemi, venkovský lid si ji velmi oblíbil.Když byl Josef Němec přeložen po obvinění ze spiknutí do Uher, odstěhovala se i s dětmi do Prahy, kde opět navázala styky s vlasteneckými spisovateli. Tímto krokem sice vyřešila nesoulad v manželství, ale žila v bídě. Svého manžela nicméně několikrát v Uhrách navštívila. V roce 1853 zemřel její nejstarší syn Hynek a tato událost měla velký vliv na její chatrné zdraví. V roce 1861 se Němcová definitivně s manželem rozešla a odcestovala do Litomyšle redigovat své spisy, ale to se jí už nepovedlo. Koncem listopadu ji z Litomyšle do Prahy odvezl její manžel. Vánoce strávila se svými dětmi, o necelý měsíc později však zemřela. Je pochována v Praze na Vyšehradském hřbitově.Božena Němcová přispívala do řady časopisů básněmi, povídkami, cestopisnými črty, pohádkami a hádankami. Lidová vyprávění inspirovala B. Němcovou k napsání sedmi svazků Národních báchorek a pověstí a deseti svazků Slovenských pohádek a pověstí, které jsou vesměs působivou beletrizací pohádkových námětů. Božena Němcová je také autorkou cestopisných a národopisných črtů (Obrazy z okolí Domažlického), realistických povídek z venkovského prostředí (Divá Bára, Pohorská vesnice, Karla, Pan učitel, V Zámku a v podzámčí, Baruška, Chudí lidé, Chýže pod horami) a vrcholné románové kronikářské povídky Babička. (Zdroj životopisu: ld.johanesville.net)


Výstava ve Vlastivědném muzeu v Šumperku

Adolf Kašpar a Babička Boženy Němcové

Muzeum Šumperk – Hollarova galerie

Výstava XXII. ročníku festivalu Město čte knihu 2026 ukáže originální Kašparovy ilustrace k Babičce, doplněné o pozoruhodné osobní předměty Boženy Němcové. Nabídne též studijní materiály k ilustracím a zajímavá vydání knihy, která se dočkala překladu do více než 30 jazyků. Výstavu připravuje Vlastivědné muzeum v Šumperku ve spolupráci s Městskou knihovnou T. G. Masaryka Šumperk, Památníkem národního písemnictví a Muzeem Boženy Němcové v České Skalici.